Vilda: Ty projekty jsou malé kousky nebe uprostřed pekla
Vilém Škuta se zúčastnil monitorovací cesty do Bangladéše, během které navštívil školní i komunitní projekty zaměřené na podporu dětí v obtížných životních podmínkách. Setkal se také se slumy, lokálními školami i lidmi, kteří v terénu dlouhodobě pomáhají.
Z cesty si odváží silné zážitky, ale především uvědomění, jak zásadní roli může sehrát vzdělání a bezpečné prostředí v životě dítěte.
Očekávání versus realita
„Měl jsem asi očekávání největšího kulturního šoku, co jsem zatím zažil, a ten se dostavil. Hodně jsem se připravoval na to, že jedu do rozvojové země a že to tam bude vypadat opravdu strašně. A jako jo — ten šok tam byl. Ale moje představa byla ještě horší než skutečnost.“
„Čekal jsem horší ubytování, horší jídlo, myslel jsem si, že moje tělo bude reagovat mnohem hůř. A pak mě třeba překvapilo, že jsme tam někdy měli úplné hostiny.“
Doprava, která se musí zažít
„Když jsme vystoupili z letiště v Dháce, všude kolem tolik lidí… a já jsem si říkal: Jak tady vůbec najdeme ty lidi, které potřebujeme?“
„Rikši, autobusy, auta, křižovatky úplně plné. Nikdo nechce zastavit. Prostě se to zastaví až těsně před tebou. Kolikrát jsem měl pocit, že je to otázka života a smrti.“
„Místní kolega nám říkal, že v Bangladéši musíš natáhnout ruku jako superhrdina, aby auta zpomalila. A ono to fakt funguje.“
Děti a školy
„Když člověk vidí děti ve škole, jak jsou plné života, smějí se, zpívají a vypadají šťastně, tak si najednou úplně jinak uvědomí, proč to celé dává smysl.“
„Tady děti chodí do školy, mají bezpečné prostředí, jídlo, někoho, kdo se o ně stará. A pak venku vidíš děti, které prostě jen tak jsou na ulici nebo pracují.“
„Na školách jsme byli často vítáni zpěvem, tancem a květinami. Bylo to milé, ale zároveň velmi intenzivní.“
Slumy a tenká hranice
„Ve slumech to bylo hodně těžké. Vidět, v jak malém prostoru někdy žijí celé rodiny… vedro, odpadky, strašně provizorní podmínky.“
„A pak jsme byli v místech, kde kolegové pomáhají dětem prostitutek. Tam jsem si silně uvědomil, jak tenká je hranice mezi úplně jinými životy.“
„A někdy fakt rozhoduje maličkost. Jestli chodí do školy nebo ne. Jestli se jich někdo ujme.“
A právě tam zazněla jeho hlavní myšlenka: „Ty projekty jsou malé kousky nebe uprostřed pekla.“
Co si odváží?
„Když člověk vidí ten kontrast mezi tím, kde ty děti žijí, a tím, co jim dokážou dát školy, tak pochopí, jak obrovský rozdíl to dělá.“
„A zároveň jsem viděl, jak strašně tenká je hranice mezi úplně jinými životy.“
„Někdy opravdu rozhoduje jen to, jestli se dítě dostane do školy. Nebo jestli mu někdo pomůže.“
Celý rozhovor a bohatou fotogalerii naleznete zde.
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Darujte vzdělání. Darujte budoucnost.
