Nur: Macecha ho hodila v pytli do rybníka. Ve škole usnul s batohem

Sedmiletý Nur měl začátek života, který si většina dětí neumí ani představit. Když si jeho otec přivedl domů novou ženu, přestal se o Nura i jeho maminku Mainu starat. Macecha s nimi zacházela krutě. Jednoho dne malého Nura dokonce zavázala do pytle a hodila do rybníka. Chlapce naštěstí včas zachránili sousedé. Nur a jeho maminka pak museli odejít z domova a nový začátek našli v chudinském slumu Čalantika v Dháce.

Maminka pracuje od rána do večera

V Čalantice našla Maina práci v jedné z dháckých textilních továren. Za měsíc si vydělá přibližně 4 000 bangladéšských taka, tedy kolem 1 000 Kč, přestože pracuje na plný úvazek a má mnoho přesčasů. Ráno odchází velmi brzy a domů se vrací pozdě večer.

Nur tak maminku přes den téměř nevidí. Zůstává u příbuzných nebo sousedů, kterým na oplátku pomáhá s domácími pracemi. Žijí v jednoduchém přístřešku z plechu a bambusu, podobně jako tisíce dalších rodin v Čalantice.

Pro Mainu je vzdělání něco, co sama nikdy nezažila. Do školy nechodila a umí se pouze podepsat. Pro jejího syna se ale díky vzdělávacímu centru Čalantika otevřela úplně jiná cesta.

První den ve škole usnul s batohem

Když v létě 2013 otevřela ADRA v Čalantice centrum pro vzdělání a volný čas, byl Nur jedním z padesáti dětí, které pracovníci ADRA do centra vybrali. Děti se zde učí číst, psát a počítat, ale také základním sociálním a hygienickým návykům. Centrum jim zároveň poskytuje bezpečné místo, kde mohou trávit čas, zatímco jejich rodiče pracují.

Nur si školu zamiloval. Každý den vstává brzy ráno a dokonce vyzvedává další děti ze slumu a pobízí je, aby nepřišly pozdě.

„První den, co byl v centru, se svým školním batohem i usnul. Byl tak hrdý na to, že je žákem,“ vzpomíná Maina.

Učitelé ho chválí jako snaživého a pozorného žáka, který nevynechá jedinou hodinu. Baví ho učení i společné hry s kamarády a je velmi dobrý ve sportu a kreslení. Když se Maina pozdě večer vrátí z práce, Nur jí recituje nebo zpívá písničky, které se toho dne naučil ve škole.

Chci pracovat ve velké kanceláři

Nur zatím neví, jaké přesně bude jeho budoucí povolání. Ví ale, co chce svým vzděláním získat.

„Chci se naučit číst a psát. To abych mohl jednoho dne pracovat ve velké kanceláři, nosil pěkné oblečení, mohl se dobře najíst a vydělat peníze.“

Jeho největším snem ale není vlastní pohodlí. Chce lepší život především pro svou maminku.

„Nechci, aby maminka musela pracovat tak tvrdě. Chci, abychom se mohli přestěhovat na hezčí místo. Máme jen jeden druhého a já jí chci zajistit lepší život,“ svěřuje se Nur.

Co se naučí ve škole, učí doma

Nur si znalosti z centra nenechává pro sebe. Maminku naučil například pečlivě si mýt ruce mýdlem nebo po jídle přikrývat rýži. To, co se naučí ve škole, tak pomáhá měnit i jejich každodenní život doma.

Maina je za příležitost, kterou její syn dostal, nesmírně vděčná.

„Jsem ráda, že Nur má kam jít, když jsem v práci. A jsem šťastná, že dostává vzdělání a dobré výživné jídlo. Náš život se tím zásadně změnil,“ děkuje Maina za oba.

Dejte dětem šanci na lepší budoucnost

Nur zatím neví, jak bude jeho budoucnost vypadat. Ví ale, co si přeje: aby jeho maminka už nemusela celý den tvrdě pracovat a aby spolu jednou mohli žít na lepším místě. Díky škole už dnes ví, že jeho budoucnost může vypadat jinak než minulost.